Přihlásit seRozcestník blogůChci také blog      
záhlaví

Pakůň běloocasý

S neforemným tělem, jemuž vévodí široký krk, má daleko k představě elegantní antilopy. K jeho lepšímu vzhledu nepřispívají ani dlouhé, nejprve dopředu a pak nazad a nahoru zatočené rohy a dlouhé černé vousy na čenichu. Krk mu pokrývá hustá, stojatá hříva, také na hrudi rostou dlouhé chlupy. České jméno dostal podle dlouhých ocasních žíní, které sahají až téměř na zem. Pakůň běloocasý obývá rozlehlé travnaté pastviny s řídkými porosty keřů nebo stromů. Kromě trávy se živí různými sukulenty a otrhává listí z keřů. V době sucha putuje za čerstvou trávou na delší vzdálenosti, netvoří však tak velká stády jako pakůň žíhaný. V době osídlování Afriky Evropyany byl téměř vyhuben, koncem 19. století zbylo posledních asi 300 jedinců. Díky poskytnuté ochraně je dnes již mimo nebezpečí a jeho početnost dosahuje asi 10 000 kusů. S oběma druhy pakoňů se lze setkat i v zajetí


Autor: prirodnik | Datum zveřejnění: 28. 03. 2015 - 16:25 | Rubrika: Savci





Komentáře

Přidat komentář

Zbývá 1000 znaků.