Přihlásit seRozcestník blogůChci také blog      
záhlaví

20. KAPITOLA (2.část)

 

Ač to nijak nedával, znát cítil se hrozně.

Chápal, že je rozčílená a pár dní potrvá, než na něho znovu promluví ale tak krutá slova od ní nečekal. Nejhorší na tom však bylo, že to bolelo.

Kdesi hluboko v něm uvnitř se ozývaly staré rány. Stále ještě nezhojené jizvy své minulosti mu neustále připomínaly kým je. Vrahem.

Chestr si dobře uvědomoval, že ten prokletý cit by vůbec neměl cítit. Žádnou něhu, žádnou starost, natož něco tak divného jako láska.

Upíři právem takové vjemy zakazují, teď to chápal, ale nemohl s tím nic dělat.

Jedno však věděl.

Nikomu ji nedá, i kdyby ji měl držet ve zlaté kleci jako malého zlatého ptáčka. Nedá ji těm zvířatům venku, vymysleli sice lstivý plán jak se sem vetřít ale nepočítali s jeho důvtipem.

Jak říkal Vincent, je třeba jednat a vložit se do toho přiznal si.

Chestr se potichu odsunul a přetáhl přes Daisy pokrývku, aby nenastydla. Věnoval jí poslední pohled a pak odešel.

I tentokrát byla chodba prázdná, vše tu bylo jaksi prázdné. Chladné kameny seskládané mistrem stavitelem mohly vyprávět, co všechno už tu zažily a že to nebylo moc dobrých věcí.

Chestra nutila ta zákeřná situace přemýšlet, neměl moc dobrou náladu, ale snažil se ji potlačit a něco dělat, musel však krotit svůj ohnivý temperament.

Měl by se jít někam uklidnit, projet se na koni nebo roztrhat nějaké lesní zvíře ale slíbil sám sobě, že si nedá pokoj, dokud celá situace nebude vyřízená.

Vztek se mu bude hodit později.

Nyní musí jít zpátky k ostatním, zamířil tedy do bílého pokoje, kde se od skupinky hráčů oddělil. Třeba už na něco přišli, Leonardo vždy dokázal v takových chvílích něco duchaplného vymyslet, což mu mladý Malkavian lehce záviděl.

On sám se nechával strhnout hrubou silou a jednal ukvapeně a v tomhle ohledu bylo lepší zeptat se zkušenějších, ač to neměl ve zvyku.

Právě scházel po schodech z prvního patra do přízemí ztracen ve vlastních myšlenkách, když se z chodby vynořil ten, na kom si celou dobu chtěl vylít svůj vztek.

Náhoda mu ho přivedla přímo pod ruku.

Chlapec doslova cítil, jak se v něm vaří všechna krev.

„Musím si s tebou něco vyřídit,“ shlížel na svého tmavovlasého dokonalého bratra na konci schodiště, který sice vypadal, že ho sourozenec vůbec nezajímá, ale přesto se zastavil a byl ochoten ho z nutnosti vyslechnout.

„Nemám čas na nějaké obviňování, Chestre,“ šel Alric ihned k věci a cíleně zdůraznil bratrovo jméno, „chceš mi snad vytýkat starost o nás všechny? Jsem v právu. Pokud hledáš nějakou chybu, hledej ji jinde a ne u mě, ty dobře víš kde. A teď mě nech dělat mou práci,“ začal mladý šlechtic stoupat po schodech naproti svému nevlastnímu sourozenci.

Zdálo se, že byla celá situace rychle smetena ze stolu než se zavrčením, padla první tvrdá rána.


 

Tak jsme se dozvěděli od koho je ten záhadný dopis. Nevím zda to bylo od Farrakona zrovna chytré ale budiž. Hrozba tu však stále visí jako oprátka která hledá oběšence, možná že si Daisy myslela že tomu unikne ale vlkodlaci jsou trpělivý. Možná se o pár dní nebo týden zpozdí ale nakonec vás dostanou.

Jak to teď bude mezi Chestrem a Daisy? Rozdělí je tato událost? Klín nedůvěry? Bude ji Chestr ještě věřit? A co Alric? Ten má stejný problém, v jeho očích a možná i v očích ostatní je zrádkyně.

Verona si může začít brousit nůž, vidličku i tesáky.

Pro Daisy to nevypadá moc dobře ale dnes poznala Chestra z té jiné stránky a dokonce se jí přišel i omluvit! To už přeci něco znamená ale souboj dvou upířích výrostků si necháme na příště těšte se, bude to vážně mela která se neobejde bez následků! A jakých? To si nenechte ujít!

 


Autor: kralovstvifantasie | Datum zveřejnění: 15. 06. 2017 - 17:08 | Rubrika: Vampire pet





Komentáře

Přidat komentář

Zbývá 1000 znaků.