Přihlásit seRozcestník blogůChci také blog      
záhlaví

Jak vymalovat pokoj

Nová omítka

Máme-li započít malířské práce, je zapotřebí se informovat kdy byla nová omítka provedena, neboť je důležité aby nová omítka byla dostatečně vyzrálá - jako je odpaření vody, ustálení pojivových částic a dostatečné vytvrdnutí. Ideální vyzrálá, vyschlá a vytvrzená omítka před malováním je asi 30 až 40 dnů. Samozřejmě že závisí na okolním prostředí např. vnějším vlivům apod.

Na povrchu nové štukové omítky (fajnová), vznikly jemné pískové křemíky - povrch má vzhled jako brusný papír, je tedy za- potřebí tyto křemíky odstranit. Odstraňujeme je broušením a to škrabkou na starou malbu nebo širokou špachtlí např. o šířce 120 mm. Na špachtli netlačíme silou, ale pod úhlem asi 30° zlehka místo vedle místa brousíme nebo-li omítku vyhlazujeme. Po vybroušení a začištění následně omítku důkladně ometeme od uvolněných částic. Pak si zameteme podlahu od prachu a různých nečistot. Před poškozením a znečištěním podlahu chraníme krycí folií, kartonovým papírem apod.

Podklad pod malbu na nové omítce si můžeme připravit dvěma způsoby:

  • Omítku napačokujeme vápenným mlékem, což omítku napustí proti nasákavosti a po zaschnutí je podklad zpevněný a povrch úplně hladký; to je vápenný podklad. Pačokujeme malířskou štětkou. Vápenný podklad je po namočení vodou nerozpustný a pevný.
  • Nebo můžeme přípravu podkladu volit penetrováním, což je základní nátěr pod samotnou malbu. Penetrace je bílá řídká emulze bez jakýchkoliv rozpouštědel a je připravena k okamžitému použití. Reguluje savost podkladu, propouští vodní páry, umožňuje „dýchání” zdiva. Zpevňuje prašné a pískové plochy potěrů, je také určena pro sádrové omítky, sádrokartonové desky a další značně savé podklady. Penetrace se přimíchává do malířské barvy, jehož poměr míchání je vyznačen na štítku obalu malířské barvy, nebo na obalu penetrace. Základní nátěr malířskou barvou s přimícháním penetrace je obvykle řidší než druhý a třetí krycí nátěr. U značně savého podkladu základní nátěr provedeme 2×. Další práce je možno provádět až po vyschnutí cca 2 - 3 hodiny. Tento základní nátěr aplikujeme malířskou štětkou aby se nanášený materiál lépe vměstnal do omítky. Povrch podkladu omítky po aplikaci penetračního základního nátěru není tak hladký jak u nátěru pačokovaného.

Po dostatečném vyschnutí základního nebo pačokového nátěru, provedeme nátěr druhý krycí. Malířskou barvu si naředíme do požadované konzistence a to o něco hustší než základní nátěr. Krycí nátěr důkladně s  vodou rozmícháme. Následně si do kbelíku s barvou vložíme malířskou mřížku na otírání přebytečné barvy  z válečku. Délku vlasu válečku volíme podle podkladu omítky. Jestliže je povrch hrubý, hrubozrnný, volíme váleček s dlouhým vlasem. Na hladký a jemnozrnný podklad volíme váleček s vlasem krátkým nebo hladkým, čili plyš. Válečkem provádíme dlouhé táhlé tahy od shora dolů a nanešenou barvu důkladně roztíráme aby nebyly vidět „židy, kocouři, nasazení a ukončení válečku”. Válečkujeme místo vedle místa aby jsme nátěrem důkladně zakryli podklad. Špalety a menší plochy válečkujeme menším a malým válečkem, v případě nemožného použití malých válečků provádíme nátěr menším kulatým nebo plochým štětcem a štětcem zvaný „zárožák“.
Před započetím třetího krycího nátěru je nutné zkontrolovat stěny zda se na uschlé malbě nenachází nedostatky, jako jsou potečeniny, chlupy a různé nežádoucí nečistoty. Ty následně odstraníme, potečence zlehka a s opatrností špachtlí odškrábneme,ale tak aby jsme neudělali rýhy.
Malířskou barvu si jen zlehka naředíme a to do konzistence hustější než konzistence druhého nátěru. To je ideální hustota pro nanášení barvy válečkem. Nanášení malířskou štětkou mícháme barvu o něco řidší. Při nanášení dbáme na důkladné roztírání, aby se nám netvořily židy a potečence. Válečkem se nesmíme příliš vracet do již rozetřené barvy, neboť nanešenou barvu strhneme i s  druhým nátěrem, vznikla by nám tak hluboká mapa a čekala by nás pracná oprava poškozeného místa.

 

Stará omítka

Není-li stará omítka spuchřelá, což poznáme podle dutého zvuku při poklepání na omítku nebo vizuálně - oprýskaná a popraskaná omítka. Pokud taková místa nenajdeme je vše v pořádku a můžem započít maířské práce. 
Malířskou štětkou nebo válečkem namočíme starou malbu, asi cca 3 - 4 m² a malířskou škrabkou starou malbu odstraníme. Dáváme pozor, aby jsme škrabkou nezpůsobili rýhy. Škrábeme plynulými tahy místo vedle místa aby jsme odstranili všechnu starou malbu. Pokud se malba špatně škrábe, je za potřebí ji opět namočit a to i v případě když je na stěně velká vrstva starých maleb. Velká vrstva starých maleb velice dobře saje vodu do omítky, proto je zapotřebí stále namáčet aby jsme mohli malbu  důkladně odstranit. 
Staré omítky  zpravidla bývají s vápenným podkladem, bohužel dnes je moderní na novou omítku pačok (vápenné mléko) neaplikovat, ale na druhé straně vápenný pačok má své opodstatněné výhody,že se při rozmočení malby nerozmočí a nepoškodí štuková omítka a vápno je tedy po namočení nerozmočitelné a  nerozpustné.
Po odstranění staré malby si v kbelíku s vlažnou vodou rozmícháme mazlavé mýdlo na rozmytí omítky, což znamená, že se rozmyjí zbytky po odstranění staré malby a následně omítku vyhladí a zpevní. Pro zpevnění můžeme použít i čistou naředěnou penetraci bez jakýchkoliv příměsí nebo barvy. Stěny po uschnutí zkontrolujeme zda se na ní nacházejí praskliny, škvíry, díry, prohlubně apod. Ty je zapotřebí vyzpravit : Praskliny, spáry, škvíry, díry a prohlubně menších rozsahů stačí vyzpravit obyčejnou malířskou sádrou, i když je dnes sádra nahrazována různými tmely na omítky, různými stěrkovacími hmotami apod., je klasická sádra ve stavebnictví stále využívána pro své specifické vlastnosti. Naopak nerovnosti větších rozměrů vyspravujeme např. stěrkovací hmotou ve větších plošných tvarech, anebo nerovnosti mnohem větších rozměrů se vyspravují celoplošně.
Malířskou sádru obvykle po zavadnutí namočenou štětkou rozmyjeme do ztracena do všech stran, aby byla stěna hladká. Nesmíme nechat sádru příliš vytvrdnout, to by pak následovalo pracné broušení do ztracena. Nezapomínáme ani na výspravu rohů, koutů, špalet apod. Větší díry nebo urvané rohy špalet dveří a oken musíme vyspravit jádrovou omítkou.
Máme-li vyspraveno, můžeme začít malovat.
Zpravidla se nátěry aplikují 2×, ale i v tomto případě uděláme vrstvy 3. Starou omítku je nejlépe malovat malířskou štětkou - omítka už není tak rovná, je přílíš zvětralá a tím i více pórovitá, proto je ideální malířská štětka, jejíž vlasy nebo žíně jsou na konci roztřepené a tím umožní barvu vměstnat do těch nejmenších proláklinek a pórů. Tím je nátěr kvalitní.
Malířskou barvu si naředíme na ne příliš řídkou konzistenci, je to základní nátěr. Maluje se od shora dolů, to znamená - strop, špalety okenní, dveřní a na konec  stěny. Barvu štětkou nanášíme a roztíráme dlouhýmí tahy místo vedle místa a dbáme aby byla barva dobře rozetřena a neztékala nám. Přílišné vracení při roztírání na již rozetřenou barvu nebo přílišné roztírání na jednom místě, můžeme barvu vydřít až na holou omítku což by nám barva začla žmolkovatět.
K druhému krycímu nátěru přistupujeme tím, že malířskou barvu si naředíme na střední konzistenční hustotu, ta je pro aplikaci štětkou druhé vrstvy úplně ideální. Malujeme křížový nátěr. První nátěr jsme aplikovali např. od shora dolů, druhý do kříže vodorovně. Zaručíme tak lepší kryvost podkladu. Je-li nátěr dostatečně vyschlý, malířskou barvu si mírně přiředíme, důkladně rozmícháme a nalijeme do malířské stříkačky. Ta nám po nástřiku barvy zakryje stopy a případné šmouhy po štětce. Nemáme-li malířskou stříkačku, musíme si vystačit s malířskou štětkou a budeme se snažit ,aby byl nátěr kvalitní a na pohled estetický. 
Barvu do stříkačky nelijeme až do plna, musíme si tak nechat místo na tlak při tlakování pumpou. Tlakujeme na 4 atmosfery. Při nástřiku barvy na strop i stěny nástavec s tryskou nedržíme příliš blízko stříkané plochy, neboť by barva vytvářela krápníky, židy, kocoury - čili různé potečence. Naopak velká vzdálenost trysky od plochy jen stěnu mírně zaprašuje a je špatně nanešena barva, což vytváří velmi hrubou krupičku. Proto doporučuji nástřík a vzdálenost rozprachu na plochu vyzkoušet na nečisto, samozřejmě že mimo místnost kterou malujeme. Také je dobré před nalitím barvy do stříkačky přecedit přes silonovou punčochu, aby jsme zabránili ucpání rozprašovací trysky různými nečistotami. Po ukončení práce se stříkačkou řádně vymyjeme nástavce a trysku před zalepením a zaschnutím, taktéž čistou vodou vypláchneme hadici k nástavci a konečně i samotnou nádobu malířské stříkačky.
Před stříkáním nesmíme zapomenout krycí folií zakrýt okna, parapet, dveře, lustr, radiátor, vypínače a zásuvky, popř. jiné zařízení.

V případě použití materiálů tohoto článku uveďte prosím zdroj.


Autor: dasyn | Datum zveřejnění: 4. 04. 2015 - 21:52 | Rubrika: Nezařazeno





Komentáře

Přidat komentář

Zbývá 1000 znaků.